Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Podstata hliněné architektury v podmínkách Česka
Bažík, Lenka ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Novotný,, Martin (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Po celých deset tisíc let používali lidé nepálenou hlínu ve svých obydlích a za pouhých posledních sto let se od ní vyspělá společnost vlivem rozvoje moderních technologií postupně odvrátila. Nepálená hlína má jako stavební materiál v současnosti malé uplatnění, které ale s postupným nabýváním významu udržitelnosti narůstá. Hlína má v současné moderní architektuře své místo, a právě na to se snaží poukázat tato práce. Výzkum je založen na předpokladu, že každý stavební materiál tíhne svými vlastnostmi, složením a také znalostmi stavitele k vytvoření určitého prostoru. Různé stavební materiály definuji různé prostory, různé konstrukční použití a různý detail. Tento výzkum definoval metodou zakotvené teorie síť poznatků s ústředními tématy podstaty hliněné architektury a následně aplikoval teorii při návrhu modelového případu. Navržená drobná stavba představuje ideální ztvárnění prostoru z jednoho materiálu na základě získaných i známých informací o hlíně. Má masivní hliněné zdi, které si člověk vytvořil sám, vlastními silami, a poskytuje mu úkryt. Úkryt, který plynule stoupá ze země, jež je jeho hlavním zdrojem, má měkké oblé rysy, které vznikly dotekem lidských rukou a až doslouží, opět splyne se zemí.
Ekonomické a sociální limity užití nepálené hlíny v architektuře. Role vzdělávání
Neumayerová, Eva ; Novotný, Martin (oponent) ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Nepálená hlína, stavební materiál známý po staletí a hojně využívaný v tradičním stavitelství, byl během společenského a hospodářského vývoje postupně nahrazován průmyslově vyráběnými materiály se stabilnějšími mechanickými vlastnostmi. Tradice jeho užití ve stavbách v mnoha zemích na dlouhou dobu prakticky vymizela. V posledních desetiletích se použití nepálené hlíny jako stavebního materiálu opět navrací do povědomí stavebníků a projektantů, zvláště díky rostoucímu zájmu společnosti o zdravé bydlení a kvalitu prostředí k životu. I přes své mnohé přednosti však nepálená hlína nadále nepatří mezi staviva běžně užívaná. Jaká je tedy pozice hliněného stavebního materiálu v současné výstavbě a má potenciál být v budoucnu více než materiálem alternativním, materiálem experimentu? Co limituje rozvoj uplatnění nepálené hlíny v konstrukcích? Práce zkoumá limity užití nepálené hlíny v architektuře v kontextu sociálním, ekonomickém a kulturním. Analyzuje různé přístupy a způsoby použití nepálené hlíny v architektuře, zjišťuje míru informovanosti veřejnosti a dostupnost odborného vzdělávání, zkoumá situaci na stavebním trhu i legislativní omezení při realizačním procesu. Na základně poznatků získaných průzkumem formuluje důležité podmínky a možné cesty dalšího rozvoje uplatnění nepálené hlíny ve výstavbě. Svým obsahem má práce přispět k aktuálnímu tématu rozvoje architektury využívající materiálů tradičních a materiálů z obnovitelných zdrojů.
Podstata hliněné architektury v podmínkách Česka
Bažík, Lenka ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Novotný,, Martin (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Po celých deset tisíc let používali lidé nepálenou hlínu ve svých obydlích a za pouhých posledních sto let se od ní vyspělá společnost vlivem rozvoje moderních technologií postupně odvrátila. Nepálená hlína má jako stavební materiál v současnosti malé uplatnění, které ale s postupným nabýváním významu udržitelnosti narůstá. Hlína má v současné moderní architektuře své místo, a právě na to se snaží poukázat tato práce. Výzkum je založen na předpokladu, že každý stavební materiál tíhne svými vlastnostmi, složením a také znalostmi stavitele k vytvoření určitého prostoru. Různé stavební materiály definuji různé prostory, různé konstrukční použití a různý detail. Tento výzkum definoval metodou zakotvené teorie síť poznatků s ústředními tématy podstaty hliněné architektury a následně aplikoval teorii při návrhu modelového případu. Navržená drobná stavba představuje ideální ztvárnění prostoru z jednoho materiálu na základě získaných i známých informací o hlíně. Má masivní hliněné zdi, které si člověk vytvořil sám, vlastními silami, a poskytuje mu úkryt. Úkryt, který plynule stoupá ze země, jež je jeho hlavním zdrojem, má měkké oblé rysy, které vznikly dotekem lidských rukou a až doslouží, opět splyne se zemí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.